Zajímavosti
Agregační feromony pro ochranu lesa proti podkornímu a dřevokaznému hmyzu.
Podkorní a dřevokazný hmyz znamená vážnou hrozbu hlavně pro oslabené lesní porosty.Při ochraně je nutné intesivní využívání všech dostupných prostředků, které nezatěžují prostředí nežádoucími vlivy.Významnou roli zde mohou sehrát feromonové přípravky.
Proto předkládáme výběr nejdůležitějších poznatků, opírajících se o více než desetileté zkušenosti získané v průběhu našich výzkumně-vývojových prací v laboratorních i provozních podmínkách.Jde i o to , aby se nenarušil kredit feromonů jen z těch důvodů, že nedokážeme dostatečně ocenit všechny souvislosti při jejich aplikaci.
Přirozená odolnost lesních porostů proti přemnožování škůdců nemocí je narušena zejména v důsledku antropogenních faktorů.Náprava tohoto stavu vyžaduje mnoho dobré vůle, úsilí, prostředků a má zřejmě vzdálený časový horizont.Máme k dispozici prostředky, které mohou šetrným způsobem významně snížit nežádoucí výskyt škodlivých druhů podkorního a dřevokazného hmyzu a napomáhat uplatnění přirozených regulačních mechanizmů.Výjimečné postavení zde mají feromonové přípravky.
Při vývoji feromonových přípravků se vychází zejména z biologie a etologie škůdce a z poznání jeho chemokomunikačních systémů.
Na počátku se proto zpravidla postupuje tak, že nový feromonový přípravek se snaží věrně kopírovat, co se týká látkového složení, přírodní feromony tak , jak je produkuje do ovzduší daný druh hmyzu.
V další etapě jde o to , aby přípravek překonal účinnost přirozeného chemokomunikačního systému v té míře, aby narušil nálet na hostitelskou rostlinu a převážná část populace skončila v lapači.Tohoto je možné v běžných případech dosáhnout jednoduchým převýšením koncentrace feromonů, které přípravek trvaleji uvolňuje z vábidla do ovzduší.
Dále se uplatňuje i poznatek, že vábení na větší vzdálenosti mají sice na starosti feromony, ale v bezprostřední blízkosti hostitelské rostliny se projevují i vábivé účinky primárních atraktantů produkovaných hostitelskou rostlinou.
V kalamitních lokalitách může tento faktor znamenat pro působení feromonových přípravků těžko zdolatelné pozadí významně snižující jejich funkčnost.Přítomnost primárních atraktantů ve feromonovém vábidle má za těchto okolností jen podřadný význam. Avšak účinnost vábidel se dá výrazně zesílit i jinými,často syntetickými tzv. synergisujícími látkami, které se do účinných směsí přidávají jen ve stopových množstvích.
Pro aplikační praxi zůstává pak pouze jediný úkol, a to aplikovat vábidlo správně a uvést ho do provozu tak, aby se zaručilo uvolňování účinných látek v požadovaném rozsahu.
Využití agregačních feromonů v praxi:
- působí na velikou vzdálenost od místa aplikace
- selektivně působí jen na cílové druhy
- umožňují monitorování výskytu a usměrňování zásahů
- dají se použít přímo ke snížení hustoty populace na přijatelnou úroveň
- napomáhají obnově přirozených regulačních mezidruhových mechanizmů z hlediska hustoty populace
- dovolují operativní nasazení
- klimatické podmínky příznivé pro rojení napomáhají funkčnosti přípravků
Můžeme konstatovat, že při důsledně profesionálním přístupu k jejich aplikaci je možné snížit a trvale udržovat populaci škůdce na akceptovatelné úrovni.Podmínkou je dostatečná hustota lapačů.názor, že užíváním feromonů v ochraně proti nejvýznamnějším druhům podkorního a dřevokazného hmyzu se jednostranně likviduje jeden druh, porušuje se rovnováha a z méně významných druhů se stávají vážní škůdci, neplatí bezvýhradně.Nemají totiž eradikační, resp. likvidační charakter.Odstraňují velkou část populace, ne však populaci jako celek,nepostihují přirozené antagonisty, predátory a podobně ale vylepšují jejich pozici.
Umístění lapačů v terénu
Při umisťování lapačů v lokalitě je nutné znát nejen bionomii škůdce, ale i vlastnosti a možnosti feromonového přípravku tj. soustavy vábidlo ? lapač, zejména z hlediska záměru, jedná-li se o monitorování výskytu nebo o přímou ochranu metodou hromadného odchytu.Při monitorování je užitečné vědět, že vábidla ECOLURE mohou za příznivých podmínek vábit lýkožrouty z podstatně větší vzdálenosti než je 100 m.Podle toho volíme i hustotu lapačů v lokalitě, tj. dáváme je na místa předpokládaného výskytu. Když je úlovek vysoký, je třeba počítat s hustějším osazením.V zjištěných ohniskách výskytu je pro hromadný odchyt optimální vzdálenost mezi lapači 25 až 30 m.Při velkém výskytu je možné lapače zhustit na vzájemnou vzdálenost 15-20 m, v některých případech je možné 2-3 lapače zkompletovat (ECOTRAP TRIO). Vzdálenost od nejbližšího stromu by neměla být menší než 10 m, pokud se jedná o souvislou ?stěnu?, optimálně 20-25 m.
Na jaře se upřesňují slunečné ?stěny?, které jsou z hlediska invaze lýkožrouta nejzranitelnější.
Osvědčilo se použití tzv. signalizačního lapače, který se instaluje v místě, kde je možné event. úlovek kontrolovat denně ( např. u lesní správy apod.).Do tohoto lapače umisťujeme vábidlo v předstihu brzo na jaře.Objevení prvních úlovků signalizuje, že přišel termín, kdy aplikaci feromonů není již třeba odkládat.